Dosled divočáka

Zazvonil mi mobil a v něm slyším "vezmi prosím smečku a zajeď na Kamenou potřebují tam psy na dosled,, Kvůli pracovním povinnostem v zahraničí se toho Michal nemohl zúčastnit,ale i tak jsem neváhala oblékla se,připravila smečku a vyrazila. Po příjezdu na místo jsme si řekli vše podstatné,došli jsme na nástřel a vypouštím tu naší netrpělivou bandu. Vystartovali po barvě a během pár vteřin slyším Dýna hlásit,hlásí jen on tak je divočák zhaslý. Nějakou chvíly trvalo než jsem se dostala na místo,kvůli náročnému terénu (pro člověka). Zmapovala jsem to místo a přemýšlela kudy nejlépe dostat divočáka ven z houštin. Bylo potřeba ho dostat do kopce plného velkých kamenů,nízkých houštin,místama se doslova muselo lézt po čtyřech. No nezbylo nic jiného než divočáka vyvrhnout a tím aspoň trochu snížit jeho váhu. Toho jsem se ujala já a během chvilky bylo hotovo. Střelec je pán ve věku a tak i vytažení zpět na louku jsem se statečně zhostila sama. Byla to dřina,ale dala jsem to. Hned jak jsme to rozdýchali proběhli pocty ulovené zvěři a jelo se domu odpočívat. Jsem moc ráda,že jsme to takhle dobře zvládli a ani já a ani smečka jsme si neudělali ostudu. Páníček netrpělivě čekal na telefonu a byl zvědavý jak jsme dopadli. Psiska jsou perfektní pracanti a já mám výborného "učitele" tak je jasné,že to nemohlo dopadnout lépe.